"Pepíčku kde jsi vzal tu plynovou masku?"
"Od dědečka"
"A co říkal?
"Aaaaaaaaaaaa!"
Čerství novomanželé se vrátili z líbánek a ubytovali se v podkroví domu nevěstiných rodičů. První noc probudila matka nevěsty svého muže dloubancem loktem do břicha a říká:
"Pepo, poslouchej!"
Z podkrovního pokoje se ozývalo rytmické vrzání pružin v posteli. Ženská škemrala:
"Pepo, pojď..."
Tak se starý pán otočil, lehnul na svojí ženu a udělal jí to. Pomalu už oba usínali, když se zeshora začalo opět ozývat rytmické vrzání. Žena ho znovu vzbudila a znovu se milovali. Když se mladí nahoře pustili do díla asi popáté a žena popáté vzbudila usínajícího Pepu, ten vyskočil z postele, popadl koště, tloukl násadou do stropu a volal:
"Děcka, nechte toho už, nebo mne zabijete!"
U lékaře je fronta, ve které stojí paní s malým chlapečkem a za ní stojí starší pán. Chlapeček chvíli nepostojí. Pán se na maminku chápavě pousmějě a praví:
"Ten váš chlapeček je jako z gumy,že?"
Maminka odpoví: "Jo, ale z protržené!"
Manželský pár cestoval na víkend k jezeru, kde bylo možné lovit ryby. Manžel miloval rybaření za úsvitu a jeho žena zase velmi ráda četla. Jedno ráno se manžel po několika hodinách rybaření vrátil a chtěl si na pár hodin oddechnout. I když se jeho žena v okolí nevyznala, rozhodla se vyplout s loďkou na jezero. Kousek veslovala, zakotvila a vzala si knihu na čtení. Za chvilku se na motorovém člunu objevil strážník parku, v kterém se jezero nacházelo. Oslovil ji:
"Dobré ráno, milostivá paní. Co tu děláte?"
"Čtu," odpověděla a pomyslela si pro sebe: není to snad vidět?
"Nacházíte se ale v zóně, kde je zakázáno lovit ryby."
"Ale já ryby nelovím, to přece vidíte."
"Hmmm, ale máte s sebou kompletní výstroj. Musím vás odvést a dát vám pokutu!"
"Když to uděláte, obviním Vás ze znásilnění!" odpověděla rozzlobená žena.
"Ale já jsem se vás ani nedotknul!"
"Ale máte s sebou kompletní výstroj!"
Chlápek se u doktora dozví, že do rána zemře. No, není to žádná měkkota, tak se s tím srovná. Řekne to ženě a dohodnou se, že si před smrtí musí ještě řádně užít milování. No, asi po hodině unavení usnou. Jenže chlápek se za další hodinku probudí znova a má pocit, že už mu opravdu moc času nezbývá, tak vzbudí ženu a pustí se do toho znova jako zvířata. Znova časem usnou a chlápek se pak zase probudí a má pocit, že by si měl dát ještě. Tak budí ženu, ale ta ho ignoruje. Zkouší úplně všechno, aby ji vzrušil, ale ta se akorát naštve a říká mu:
"Já vím, že bys rád ještě. Ale já narozdíl od tebe musím ráno vstávat a jít do práce!"
V jedné firmě uspořádali sotfballové utkání mezi dvěma odděleními - marketingem a informatikou. Počítačoví experti chlápky z marketingu jasně vyklepli. Následující informace, připíchnutá na podnikové nástěnce, jasně ukazuje, jak si na sebe marketingové oddělení vydělává:
"Oddělení marketingu s potěšením oznamuje, že letošní softballovou sezónu zakončilo na pěkném druhém místě, když prohrálo jen jedno jediné utkání. Oddělení informatiky se naproti tomu sezóna příliš nevyvedla, když dokázali zvítězit pouze v jediném zápase."
Na letecké přehlídce si za jednoho amatéra sedne bývalý mistr světa. Ten mladík je docela nervózní a tak předvede jednu úžasnou vývrtku a za ním se ozve:
"Tak to jsem čekal."
Tak letí dál a zkusí další šílenou vývrtku a zezadu se zase ozve:
"Tak to jsem čekal."
Pilot neví, co by předvedl, a tak se soustředí a provede brutální vývrtku a zezadu se ozve:
"Tak to jsem nečekal."
Pilot je celý šťastný a po přistání se ptá toho chlapíka, jak se mu to líbilo a ten říká:
"No, že to pustím do kalhot, to jsem čekal, že se pozvracím, to jsem taky čekal, ale že mi to všechno spadne za krk, to jsem tedy nečekal."
Pan Kobliha navštívil logopeda. "To vždycky tak koktáte?"
"Ne pa-pa-pane do-do-doktore. Je-jen když mluvím."
Mladý Karmazín slouží na vojně. "Mám obavy," svěřuje se na světnici kamarádovi, "že mi na tu zabíjačku dovolenku nedají." "Tak víš co," radí spolubojovník, "řekni poručíkovi, že se jedná o úmrtí blízkého příbuzného."
Potkali se jednou Moricko s Tasilkom. Byli velmi hladoví a Tasilko říká Morickovi:
"Poslouchej, našetříme si nějaké peníze, koupíme si svini, opečeme ji a z jejího masa se dobře nasytíme."
Šetřili a šetřili, až našetřili na jednu svini. Svini kupili a moudrý Tasilko říká Morickovi:
"Poslouchej koupili jsme si svini, položíme ji na vozík, na něm ji zavezeme do družstva, tam ji dáme oplodnit, druhý den ráno se podíváme, zda nemá mladé a když mladé vychováme, budeme mít co jíst po celý rok."
Ráno přijde Moricko z chlíva a říká:
"Poslouchej, mladý nejsou a svině si spokojeně chrochtá."
Tasilko na to:
"Dobře, zase dáme svini na vozík, odvezeme ji do družstva, tam se oplodní a druhý den ráno se podíváme, zda má mladé."
Druhý den Moricko opět nenašel žádné mladé a tak se to opakovalo celé dva týdny. Až jednou brzo ráno se vrátí překvapený Moricko a říká:
"Poslouchej mladý nejsou, ale svině už čeká na vozíku..."