Ve firmě se rozbije WC, na recepci přijde opravář a ptá se:
„Tak kde je ten hajzl?"
„Ředitel je na dovolené.“
„Ne, já myslím takový ty dvě nuly.“
„Oba náměstci jsou na jednání.“
„Ne, vy mi furt nerozumíte, já jdu tam, co dělají lidi hovno.“
„Jó, tak účtárna je v přízemí, marketing v prvním, IT v druhým, ...“
Na pánské toaletě stojí tři u pisoáru. První dokončí své dílo a jde si umýt ruce. Na osušení rukou použije papírové utěrky. Spotřebuje jich asi deset, dokud z rukou neutře každou kapičku vody. Otočí se k ostatním a říká:
"My z Philipsu jsme vedení k tomu, aby jsme všechno dělali extrémně dokonale."
Druhý již také skončil a také si umyje ruce. Utře si je však pouze do jedné papírové utěrky, využívajíc každý milimetr čtvereční volné plochy. Otočí se a povídá:
"My ze Siemensu jsme vedení k tomu, abychom všechno dělali nejen extrémně dokonale, ale i extrémně efektivně."
Třetí skončí svou práci a odchází. Cestou ke dveřím přes rameno prohodí:
"My ze Škodovky si nechčijeme na ruce."
Tři chirurgové se bavili o oblíbených typech pacientů. Jeden povídá:
"Já mám nejraději umělce. Takového když otevřete, tak je uvnitř celý krásně barevný."
"To já mám radši strojaře. Ti mají uvnitř všechno srovnané a očíslované."
"Nesmysl," říká třetí, "nejlíp se dělá s pravníkama. Mají jen dvě části: prdel a hubu, a ty jsou zaměnitelné."
Blondýna porodí dvojčata a neustále pláče. Sestra se jí ptá, proč pláče.
Blondýna odpoví: "Nevím s kým mám to druhé!"
"Už tři dny jsem své ženě neřekl ani slovíčko."
"Vy jste se pohádali?"
"Ne, ale nikdy se mi nepodařilo jí skočit do řeči..."
Vyhlášený rabín z Dubna má bratra opilce.
Jednou se mu pokouší vysvětlit, že pověst jeho rodiny si nutně vyžaduje, aby přestal pít.
"Co mi to říkáš?" odbude ho bratr.
"Moje rodina je lepší než tvoje."
Rabín se na něho nechápavě dívá.
"Copak nechápeš? Přece já mám bratra, který je rabín, kdežto ty máš bratra, který je opilec."
Můj manžel je v sexu velice liknavý.
Zajdi s ním k doktorovi. Asi má narušenou tu nervovou šoustavu.
Šéf automobilky přijde k novému zaměstnanci a říká:
"Vezměte si koště a trochu tady zameťte."
"No dovolte," ohradí se zaměstnanec, "já mám univerzitu!"
"Ach tak. Pojďte tedy, já vám ukážu, jak se to dělá."
Pan Izidor a pan Khon se jdou společně podívat na zápasy s býky. Jenže burácející dav před arénou od sebe oba oddělí. Zatímco pan Khon je davem vtlačen do hlediště, pan Izidor se někam ztratí. Pan Khon ho netrpělivě vyhlíží a najednou ho uvidí: pan Izidor vbíhá přímo do arény následován rozzuřeným býkem. Po krátké honičce náhle býk padá, pan Izidor vytrhuje pikadorovi z ruky kopí a probodne býka. Davy jásají a na ramenou vynášejí pana Izidora s ovacemi z arény.
Večer se sejdou opět pánové Khon a Izidorem a povídají si:
"Poslouchaj, pane Izidor, to bych teda od nich nikdy nečekal. Taková odvaha, taková pohotovost, takové hrdinství. To je tedy něco. Jak se tam voni vůbec dostali?"
"Poslouchaj, pane Khon, já vlastně ani nevím. Jak jsem jich ztratil, všimnul jsem si, že je tam ještě druhý vchod. Šel jsem tam. Přede mnou šli ještě dva, jeden povídá: "matador" a pustili ho, druhej povídá: "pikador" a pustili ho, povídám: "Izidor" a pustili mě. Šel jsem tmavou chodbičkou a najednou se za mnou vyřítil býk. Běžel jsem před ním, jak nejrychleji jsem uměl a najednou jsme byli v aréně. No, a to ostatní už voni viděli."
"Já jich obdivuju! Pane Izidor, stát se to mě, tak bych si asi na místě posral."
"A po čem myslíte, že se ten býk smeknul?"