Manželé slaví zlatou svatbu. Večer se ptá Sam své ženy:
"Řekni mi, popravdě, bylas mi někdy za ty roky nevěrná?"
Žena odpovídá:
"Prosím tě, proč se teď ptáš na takové věci?"
"No, víš, hrozně bych si to přál vědět."
"Dobrá, když to tedy chceš slyšet, byla. Třikrát."
"Kdy? Řekni mi to."
"Poprvé, pamatuješ, bylo Ti tenkrát 35, zakládals svoji firmu a v žádné bance Ti nechtěli dát úvěr. Vzpomeň si, jak jednou přišel sám prezident z banky a bez otázek podepsal všechny papíry na úvěr... to bylo ono."
"Tohle jsi pro mne dokázala udělat? Ani nevíš, jak moc si Tě vážím."
"Podruhé, to bylo po tvém posledním infarktu, kdy ti lékaři doporučili jít na tu složitou operaci, ale žádný si tě nechtěl vzít pod skalpel. No, jak tenkrát přijel doktor Smetana a sám tu operaci udělal. To bylo podruhé."
"Bože, tak ses obětovala, abys mi zachránila život!"
"No, a potřetí... Pamatuješ, jak ses moc chtěl stát prezidentem kongregace a chybělo Ti 47 hlasů?"
Chlápek a ženská přišli do nóbl restaurace na večeři. Servírka, která přijímala objednávku u vedlejšího stolu, si najednou všimla, že ten chlap pomalu sklouzává ze židle pod stůl a ženská se tváří, jako by to snad ani neviděla. Chlap už sklouzl pod stůl úplně celý a žena zcela zjevně jeho zmizení vůbec neregistrovala. Servírce to nedalo a když vyřídila objednávku, přišla k té ženě a povídá:
"Madam, promiňte, ale mám pocit, že váš manžel právě sklouzl pod stůl."
Žena vzhlédla a klidně říká:
"Ne, nesklouzl. Manžel právě vešel do dveří."
Dvěma šťastným rodičům se narodí krásné miminko a první slovo, které řekne, je "bába". Babička shodou okolností do týdne zemře. Druhé slovo, které děťátko řekne, je "děda". A děda také do týdne zemře. To už manželé tuší nějakou souvislost a propadnou hrozným mukám, jaké třetí slovo děťátko pronese. Netrvá dlouho a děťátko se naučí říci "táta". Táta nejprve propadne panice, ale pak se vzmuží a rozhodne se, že nebude pověrčivý. A skutečně, uplyne týden, uplyne 14 dnů a on pořád vypráví v hospodě kamarádům veselé příhody. Bohužel jsou v tomto příběhu tři mrtví: babička, děda a soused.
Jedna z leteckých společností zorganizovala úspěšnou reklamní kampaň, v níž nabízela poloviční cenu pro manželky doprovázející své manžely na obchodní cestě. V domnění, že obdrží uznalé listy, použitelné při další reklamě, rozeslala pak dopisy všem ženám byznysmanů, které této výhody využily, s otázkou, jak se jim cesta líbila. Do této chvíle docházejí odpovědi manželek. Jsou stereotypní:
"Jaká cesta?"
Muž je po řadu měsíců v bezvědomí, z čehož se jen chvilkami probírá. Přesto jeho věrná manželka celé dny prosedí u jeho lůžka. Po jednom probuzení ji muž opět spatří a říká jí:
"Ve všech těžkých chvílích jsi byla se mnou. Když mě vyhodili z práce, byla jsi mou oporou. Když jsem začal podnikat a zkrachoval, byla jsi u toho. Když mě postřelili, stála jsi vedle mě. Když jsme přišli o dům, podporovala jsi mě. Když jsem začal mít zdravotní problémy, i to jsi byla po mém boku. Víš, co to znamená?"
"Copak, miláčku?"
"Nosíš mi smůlu!"
Manžel sleduje fotbal. Žena ho vyruší:
"Můžeš opravit světlo na chodbě? Dlouho nesvítí."
"Vypadá to snad, že bych měl na čele napsáno elektrikář?"
"A co dveře u ledničky? Nedovírají."
"Cože? Mám tam snad napsáno pracovník Calexu?"
"Co alespoň opravit schody? Celé se hýbou, můžeme se na nich zranit."
"Jsem snad tesař s nápisem OBI? Mám toho dost. Jdu do hospody, tam bude aspoň klid."
Po dvou hodinách v něm začne hlodat svědomí a z hospody odchází. Vrací se domů. Schody jsou opravené, světlo funguje. Vezme si pivo z lednice, i ta je opravená. Přistoupí k ženě:
"Teda, jsi fakt dobrá. Jak jsi to všechno udělala?"
"Já ne, seděla jsem venku a brečela. Okolo šel borec a ptal se, proč brečím? Tak mu to povídám a on řekl, že to vše udělá, ale že se s ním buď vyspím, anebo mu upeču buchty."
"A jaké jsi mu upekla?"
"Já? No mám snad na čele napsáno Dr.Oetker?"
Muž se ptá ženy:
"Co děláš radši - pereš, nebo zašíváš?"
Manželka odpoví:
"Zašívám."
A muž na to:
"To je dobře, protože jsem se pos*al, ale vystřihl jsem to!"
Žena přijde k doktorovi a stěžuje si na silné bolesti v kolenou. Po několika nic neříkajících diagnostických procedurách říká doktor:
"Musí tu být něco, o čem jste mi neřekla. Nenapadá vás nějaká činnost, která by se týkala vašich kolen?"
Žena trochu zčervená a přiznává:
"Víte, každý večer se s manželem milujeme na podlaze, já na všech čtyřech a on zezadu."
"Tak tím to bude, určitě. Ale nebude to problém, existuje přece spousta dalších poloh a způsobů milování, že?"
"Ne, když se přitom chcete koukat na televizi."
Porodní babka, která zaslouženě odrodila stovky dětí přijde do nebe. Svatý Petr ji přemlouvá:
"Tys' byla taková starostlivá a dobrá. Zůstaň ještě na zemi a pomáhej ženám v bolesti, stejně tak jako dosud, jen Ty to umíš tak dobře."
Porodní babka na to odpoví:
"Víš Svatý Petře, nemohu se již více dívat, jak ženy trpí a otcové dětí si mezi tím užívají."
"To není problém, zařídím to, aby při každém Tvém porodu otcové dětí trpěli stejně jako rodičky."
Tak se babka vrátí nazpět a hned ji volají k porodu. Žena se
svíjí v bolestech na posteli a manžel sedí u okna, chlastá pivo
a příšerně se chechtá.
"Vás nic nebolí?" - ptá se babka.
"Ne, mně ne, ale podívejte se ven z okna na toho kominíka. Svijí se na tý střeše, jako kdyby byl v posledním tažení!"
"Co ti dala manželka k padesátinám?"
"Krásně se se mnou pomilovala."
"A to ti po tolika společných letech stačí?"
"Jo ty mluvíš o mojí ženě? Já měl na mysli tu tvoji."