Pár týdnů před prezidentskými volbami v USA letěli tři kandidáti na prezidenta: Bush, Bob Dole a Ross Perot přes celé Státy na jakousi veřejnou předvolební kampaň. Když letěli nad jedním velkoměstem, povídá Perot:
"Pánové, teďka hodím ven tuhle stodolarovou bankovku a učiním někoho pro dnešní den šťastným."
Bob Dole nechtěl zůstat pozadu a povídá:
"No, já vyhodím dvě padesátky a udělám šťastnými dva lidi."
Bush to samozřejmě musí trumfnout a tak říká:
"No, já vyhodím sto jednodolarovek a udělám sto lidí pro dnešek aspoň malinko šťastnějších."
V tuhle chvíli nakoukne dovnitř pilot, který to celé slyšel, a povídá:
"Jo, a já asi zapnu autopilota, vyhodím vás tři a udělám šťastnějších 500 miliónů lidí!"
V sídle slovenské vlády se pokazilo WC. Přišel opravář a ptá se:
"Tak kde je ten hajzl?"
"Před hodinou odletěl do New Yorku."
"Ale já jsem myslel ty dvě nuly..."
"Ty letěly s ním."
Od revoluce se nic nezměnilo.
Ostraváci dřou a pražáci se válejí u vody.
Ptá se reportér Havla:
"Máte rád schopné, čestné a poctivé politiky?"
"To víte, že mám."
"Tak proč nějaké takové nejmenujete do vlády?"
Baví se Bush, Mitterand a Havel.
Bush: "Já mám třicet ochránců, jeden z nich mě chce zabít a já nevím který."
Mitterand: "Já mám třicet milenek, jedna z nich má AIDS a já nevím která."
Havel: "Ja mám třicet poradců, jeden z nich je chytrý a já nevím který."
Proč Slováci tak trvali na dokončení Gabčíkova?
Protože chtěli rozdělení Československa zakončit velkou námořní bitvou.
Na zasedání výkonné rady ODS povídá její předseda:
"Po volbách, které letos určitě vyhrajeme, budeme nominovat na ministra financí pana kardinála."
Jeden novinář se ptá, proč zrovna pana kardinála.
"Pane, odpověď je zcela jednoduchá. Pan kardinál ví, kde je Bůh a jenom Bůh ví, kam ČSSD zašantročila peníze našeho státu."
Jedna obdivovatelka Winstona Churchilla mu jednou řekla:
"Představte si, jaké báječné děti bychom mohli spolu udělat. Kdyby po mně zdědily vzhled a po vás mozek, dokázaly by úplně všechno."
Churchill odvětil:
"Ano, zajisté. Ale kdyby po mně zdědily vzhled a po vás mozek, co potom s nimi?"
V době, kdy za mořem zuřil skandál Clinton-Lewinská, zeptali se novináři jednoho významného republikánského kongresmana, co by dělal, kdyby byl v kůži prezidenta Clintona. Pan Richard Armey odpověděl:
"No, ležel bych na zemi v louži krve a matně bych slyšel, jak moje žena říká: Jak se tahle věc nabíjí?!"
Poté, co ukončí svou pozemskou pouť, octne se Michal Hašek před branou, u níž stojí švarný myslivec a láká ho dál.
"A je za touto branou opravdu Ráj?" táže se po dvacáté politik.
"Ano, samozřejmě," odpovídá bez mrknutí oka myslivec.
"Ale já cítím síru a je tu nějak horko. Je to opravdu Ráj?" vyslovuje své obavy Hašek.
"Ano, opravdu, toto je Ráj, račte vstoupit," ubezpečuje ho po jednadvacáté myslivec.
Po určitém váhání politik přece jen projde branou. Sotva tak učiní, chopí se ho dva čerti a už ho vlekou ke kotli s vroucí vodou.
"Co to má znamenat?!" rozčiluje se Hašek, "tohle je přece Peklo! Vy jste mi lhal!"
"Ano," odvětí bezelstně Ďábel v mysliveckém obleku, "respektoval jsem dohodu čertů o tom, že pravost Pekla nepotvrdíme. Mým cílem rozhodně nebylo vás klamat a jestli vznikl takovýto dojem, tak se omlouvám."